MOJE CESTA ZA LEPŠÍM TĚLEM

Co je pro mě nyní úplně nejdůležitější a na co jsem hrdá je, že se každé ráno nevážím. Prostě žádné ranní vážení, které by určovalo moji náladu po zbytek dne. 

ALE ne vždy tomu tak bylo …

Pohled do zrcadla mě doslova přiváděl k šílenství. Nesnášela jsem pohled na své tělo, a to už od svých 13 let. Zejména na svoji dolní polovinu těla. Tolik jsem toho o svých nohou slyšela, jízlivé poznámky, posměšky. Vyzkoušela jsem nepřeberné množství diet a cvičebních programů, ale u ničeho jsem dlouho nevydržela. Chyběla mi dlouhodobá motivace.

Vzpomínky na moji pubertu jsou pouze o urputné snaze zhubnout. Navíc mi byla diagnostikovaná snížená funkce štítné žlázy, které jsem to hodně dávala za vinu. Místo abych si o ní více nastudovala a přišla na to, že při léčeném stavu nemá na snižování hmotnosti vliv. 

Trénování bylo fajn, ale v té době mě to táhlo více k výživě. Proto, když se poblíž mého bydliště otevírala pobočka nutričního centra Svět zdraví, poslala jsem životopis a po několikaměsíčním školení jsem v roce 2012 nastoupila do nové práce. Vydržela jsem tam 1 rok.

Práce to byla krásná, ale dost psychicky náročná. Nejednalo se čistě o poradenství, na které jsem byla ze svého fungování zvyklá, ale z nemalé části tam byl také prodej výživových doplňků. A s tím jsem měla už od začátku problémy.

Věděla jsem, že to jde i bez nich, usvědčilo mě i to, že mí klienti bez produktů hubnuli naopak lépe. Ono totiž v podvědomí funguje, že když si koupíme podpůrný přípravek, máme pak pocit, že můžeme zvolnit v dodržovaní určitých pravidel, a tudíž nám to naopak může uškodit.

V tomto roce se podařilo i mně samotné výrazně zhubnout. Přesně to bylo z váhy 72 kg na 60 kg při výšce 176 cm. Objevila jsem běh a zdravým jídlem jsem byla doslova posedlá.

60 kg byla moje vysněná váha, ale vypadala jsem jinak, než jsem si ve snu myslela, že budu vypadat. Prsa nikde, klíční kosti trčely do dálky, moje nenáviděná stehna se zmenšily jen trochu, zadek nikde. A ta ukrutná zima, co mi pořád byla! V této době jsem také potkala manžela a nastal fičák :)

Přišel rok 2015 - sestěhování, svatba, narození mé dcery Karolínky. V těhotenství jsem přibrala až na váhu 90 kg!!! Z porodnice jsem odcházela s 82 kily a těhotenské kalhoty nosila ještě následující 4 měsíce. Jak naivní jsem tehdy byla, když jsem se dušovala, že v těhotenství přiberu maximálně 12-15 kg a budu cvičit. Jenže „Člověk míní, život mění.“

Vždycky jsem si říkala, že až budu mít miminko, že budu ta krásná udržovaná maminka, co se prochází s kočárkem a má postavičku jako lusk. Že nikdy nebudu chodit neupravená a s pupkem jako kdybych čekala další. Jenže, přesně tak jsem vypadala!

„Sakra“, říkala jsem si. Když to nezměním teď, tak nikdy! Jenže se mi nechtělo nikam jezdit, s kočárkem jsem chodila ráda, a tak jsem každý den, mimo víkend, chodila dopoledne 10 km.

Ještě teď si to přesně pamatuju. Bylo to přes zimu, kalhoty XL, kabát pod zadek, aby nebylo nikde nic vidět, Garminy na ruce a šlo se. Křížem krážem po městě, až mi hodinky ukázaly oněch 10 km. A výsledek? Hmotnost začala konečně klesat.

Postupem času mě každodenní chození přestalo bavit a já hledala další možnou cestu. Až jsem ji našla v posilování. Na Vánoce jsem si přála činky a šlo se na to. Jako fitness trenérka jsem přesně věděla, co a jak cvičit, takže šlo jen o to vydržet. Což je pro většinu z nás to nejtěžší. A bylo samozřejmě i pro mě.

Tréninky jsem si nastavila na 4× týdně a poctivě jsem cvičila, dokud se postava nezačala formovat a světe div se, já vypadala lépe než před otěhotněním.

V roce 2019 jsem podruhé otěhotněla. Vše probíhalo v pořádku. Opět mi ale ze začátku bylo šíleně špatně a co jsem první 3 měsíce nejedla, tak jsem ty následující dohnala a rodila s 90kilogramy. Ano, ani podruhé se mi nepodařilo přibrat max 15kg. Bohužel mě doprovázelo časté tvrdnutí břicha, takže sport žádný.

Tentokrát jsem ale nenechala nic náhodě. Ihned po porodu jsem začala být aktivní, jen jak mi zdraví dovolovalo. Opět jsem začala chodit s kočárkem. Naštěstí obě mé děti usnuly jedině v kočárku, takže ven několikrát denně nebyl problém :)

Jelikož jsem kojila, vcelku rychle jsem se dostala na váhu 75kg. Jenže pak se to zastavilo. Pár měsíců vůbec nic. Tak jsem si řekla, že to asi nebudu mít zadarmo a začala být na sebe trochu přísnější :)

V říjnu 2020 jsem do své FB skupiny dala příspěvěk, že chci hubnout na 65kg, abych měla motivaci a cíle jsem dosáhla 28. dubna 2021. Takže rok po porodu. Rok mi trvalo, než jsem se dostala na původní váhu. Asi by to šlo i rychleji, ale já potřebovala najít takový systém, který bude dlouhodobě udržitelný a hlavně zdraví prospěšný. 

Tento typ stravování mi dává přesně to, co potřebuju. Energii, pevné zdraví a štíhlou postavu. Nyní (září 2021) mám opět váhu 60kg a to jen a jen díky tomuto přístupu.

Ráno se budím plna energie (i když v noci cca 6x kojím), nemám žádné kruhy pod očima, netrpím výkyvy nálad, nezakazuji si žádné jídlo. Ale co dodržuji, je jednoduše to, že nejím na noc. Což u mě je, že jím maximálně do 19hodin minimálně 5 dní v týdnu. Nic složitého! :)

Vše do sebe tak krásně zapadá a já si můžu konečně užívat krásy života, a ne být otrokem diet a všelijakých cvičících výzev.